28. den - Brighton
18:30
5. července 2015
Na dnešní den byl v plánu výlet do Brightonu. Ráno to vypadalo na pořádně propršený den, ale nakonec jsme déšť potkali pouze z vlaku. Cesta vlakem trvala zhruba hodinu a půl, protože jsme zastavovali "v každé dědině". Výlet do Brightonu byl vlastně náš první výlet, na který jsme jeli sami 3. V Brightonu jsme se podle mapy vydali k muzeu a galerii umění, kde bylo však drahé vstupné, takže jsme si obešli celý areál včetně budovy Royal Pavilon a zamířili jsme k pláži.
Pláž v Brightonu je stejně kamínková jako v Portsmouthu, ale s tím rozdílem, že k Brightonskému pobřeží připlouvají mnohem větší vlny. Rozdíl mezi Portsmouthem a Brightonem je také v tom, že v Portsmouthu je molo uzavřené a v Brightonu molo přímo žije. Na mole jsou pouťové atrakce včetně dvou krytých dřevěných stavení, ve kterých jsou hrací automaty a různé soutěže tak jako na poutích. Na Brightonské pláži se také točí Brighton Wheel.
Molo jsme si celé obešli a po cestě zpátky jsme okusili štěstí u jednoho automatu pro děti. Po několika rozměněných mincích jsme však usoudili, že to mají zprostředkovatelé dobře vymyšlené, aby na automatu vydělali a s prázdnou jsme pokračovali dále. Počasí se nádherně vyčasilo a tak jsme za pochodu jedli sendviče a sem tam se zastavili u nějaké atrakce.
Když jsme zrovna stáli u jedné z atrakcí a povídali jsme si, přilétl ke mě ze zadu obrovský racek a snědl mi můj poslední kus sendviče přímo z ruky. Při náletu však přibral i můj prst, který mi poté chvíli brněl. Po tom, co se Lada dosmála a já se trochu vzpamatovala, jsme pokračovali dále v cestě zpět na pevninu. Při chůzi jsme měli čest s racky znovu, a to když jeden z hladových ptáků zaútočil na Ladu, která jedla jablko. Ne jen, že racek Ladu liskl křídlem do obličeje, ale také zaútočil nohama na Ladinu hlavu a trochu jí rozčepýřil účes. Lada utekla pod malý přístřešek a já jsem smíchy nemohla popadnout dech. Od té doby už jsme si na racky dávali velký pozor a měli z nich velký respekt.
Podél pláže jsme se vydali do nákupního centra, kde jsme si bezpečně pod střechou snědli zmrzlinu a poté jsme chvíli poseděli venku na sluníčku. Rozhodli jsme se, že pojedeme do Portsmouthu dřívějším vlakem. Na nádraží jsme došli přibližně za 10 minut a měli jsme tři čtvrtě hodiny, než nám jel vlak. Čekání nám zpříjemňovala hudba, kterou vytvářeli umělci na bečky a jiné nástroje. Bylo vidět, že si hraní opravdu užívají. Cesta vlakem zpět do Portsmouthu se zdála být nekonečná, protože jsme zastavovali snad ještě ve více stanicích, než po cestě do Brightonu. V Portsmouthu jsme se s Ladou vydaly ještě k nákupnímu centru, kde jsme hledaly malý obchůdek se suvenýry, který jsem objevila před několika dny. Po nakoupení pohledů na památku a pár drobností pro blízké jsme jely domů.
Doma jsem si začala balit kufr, protože jsem potřebovala zjistit, jestli se mi do něj vůbec všechno vleze. Mám ještě sice 3 dny čas do odjezdu, ale už se nemůžu dočkat domova a některé věci už potřebovat nebudu. Po částečném sbalení je zde naděje, že by se mi do kufru mohly vlézt všechny věci. Na večeři dnes byla obrovská kupa a opět zajímavá kombinace něčeho. Po večeři jsem chtěla jít do sprchy ale asi 2 hodiny mi to nebylo umožněno, protože bylo stále obsazeno.
0 komentářů