Vizovice - R. Jelínek, čokoládovna Carletti, ruční sklárny
14:59
Střední průmyslová škola Hranice se účastní projektu Leonardo, díky kterému k nám do země přijeli Portugalci. Jelikož jsem byla studentkou této školy, ještě během studia jsem měla šanci se podívat na velmi zajímavá místa. Mezi ty nejzajímavější patří návštěva Vizovic.
Jako první se zmíním o likérce Rudolfa Jelínka, kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací jak o historii, pokroku, tak o současné výrobě. Pěkně po pořádku. Jak všichni moc dobře víte, Morava je proslulá krásnou přírodou a Moraváci zase dobrou slivovicí. V úvodním videu jsme se dozvěděli, že společnost Rudolf Jelínek navazuje na více jak 400letou tradici výroby destilátu na Valašsku. V úplných začátcích se k pálení využívalo odpadků z piva, ke kterým se přidalo obilí. Z této kombinace vznikla žitná. K slivovici se krok po kroku dostali výrobci až o pár let později.
V areálu Rudolf Jelínek jsme viděli destilační kolonu ( ze staré doby, i ze současnosti), dále jsme byli v expozici whiskey seznámeni s nejrůznějšími typy whiskey, k čemuž byly přidány také informace, jak se vyrábí dané druhy whiskey ( co se přidává k destilátu, jak se získává kvalita whiskey a pod). Dále jsme se podívali do egalizace, kde byly k vidění všechny varianty vyráběného alkoholu ( slivovice v lahvi s dlouhým hrdlem, v budíkové lahvi) a především obrovské sudy, ve kterých se dřív nechávala slivovice ustát. Potom už jsme viděli vše jen zvenčí sklad, stáčírnu a pro některé byla exkurze ukončena ochutnávkou. To se nás, studentů, samozřejmě netýkalo. U společnosti Rudolf Jelínek si můžete objednat slivovici, malinovici, hruškovici, jablkovici, mirabelkovici a jakoukoliv -ici, která Vás vůbec jenom napadne. Sami si můžete navrhnout, k nějakému jubileu, etiketu, oni Vám ji vyrobí přímo na zakázku a na dobírku dopraví až domů.
Další exkurze proběhla v ruční sklárně Glass Atelier Morava, která je známá po celém světě. Byla jsem ve sklárnách v Kyjově, kde je skoro vše automatické, takže jsem mohla posoudit ohromný rozdíl. V Kyjově se vyráběly tisíce kusů denně. Ve sklárně ve Vizovicích se vyrábí především na zakázky. Firma úzce spolupracuje se společností Rudolf Jelínek, takže jsme mohli vidět spoustu variant skleněných švestek, hrušek, a dalšího ovoce. Každý kus je originál, ruční práce. Když jsem se podívala po galerii, přešel mi mráz po zádech, jaká to byla nádhera. Pan průvodce nám popsal různé metody vytváření skleněného nádobí, od vyfukování, natahování až po zapékání barevných střepů. Také nám vysvětlil, že za každým kouskem skla, je obrovský kus práce.
Při výrobě a modelování skla je důležité zamezit pnutí ve skle, protože by bylo sklo příliš křehké a praskalo by. Vzniklá tavenina má teplotu kolem 1150°C, při manipulaci se sklo ochladí třeba na 200°C. Jelikož nastane obrovský rozdíl teplot, je nutné sklo opět zahřát na cca 500°C a poté postupně několik hodin chladit.
Podle mého názoru měla největší úspěch vizovická čokoládovna Carletti. Lahodné čokoládě totiž neodolá snad nikdo. Ve Vizovicích se čokoláda nevyrábí přímo, ale zpracovává se z čokoládových pecek do nejrůznějších formiček a tvarů.
Jako první jsme se dozvěděli o historii čokolády, jak se k ní přišlo, o prvních objevitelích, o prvních neúspěších, až po dnešní výrobu. Čokoláda se vyrábí z kakaových bobů, které se sbírají na velkých plantážích, vyloupou se, vysuší několik dní, pak se praží na slunci, pak putují do pytlů a alou k odběrateli, kde se zbavují šlupek, drtí se, melou, pak se míchají s ingrediencemi a hnětají se až 72 hodin, dokud nemá - už čokoláda- požadovanou vůni a chuť. Celý postup je samozřejmě mnohem složitější a zdlouhavější, ale musíte pochopit, že kromě výborné chuti čokolády mi toho v hlavě moc nezůstalo, protože výklad byl trochu komplikovanější. Paní, co nás seznamovala s čokoládovnou hovořila česky, naše paní učitelka výklad překládala do angličtiny, a paní učitelka Portugalců překládala výklad do portugalštiny, protože žáci z Portugalska angličtinu moc neovládají. Co jsem si ovšem zapamatovala je to, že čokoládovna Carletti odebírá čokoládové pecičky, které následně rozpouští, míchá za dané teploty, přidává různé ingredience, nalévá do forem, vytváří výborné pralinky a mnoho mnoho dalšího.
Po prezentaci jsme šli do místnosti, kde byl stroj, který udržoval danou teplotu a rozpuštěnou čokoládu neustále míchal. Zde se nám představila paní, která vymýšlí v čokoládovně všechny náplně do pralinek. Čokoládu má opravdu ráda a když jsme jí říkali, že vůbec nevypadá na to, že její prací je ochutnávání čokolády odpověděla: " To je tím, že jím každý den čokoládu, tělo si zvykne. Nejsem zastáncem nějakých diet. Když mám na něco chuť, tak si to prostě dám". Velkou radost nám udělala tím, že nám dala ochutnat horkou, namíchanou čokoládu přímo ze stroje.
Byla nám popsána a názorně ukázána i výroba čokoládových zvířátek. Nemusí se jednat vždy o zvířata, v nabídce formiček je spousta zajímavých exemplářů. Každá forma se skládá ze dvou částí. Chceme-li, aby mělo čokoládové zvířátko například bílé nohy, nebo třeba oči, je nutné vmalovat dané části těla úplně jako první. Do formy se malé části malují štětcem a je to opravdová piplačka. Po zaschnutí se může pokračovat dále. Forma se spojí a nalije se do ní rozpracovaná čokoláda, která se na vibrační destičce zbaví bublinek. Veškerý obsah čokolády se důkladně vylije zpět do hnětače. Formy jsou vyráběny ze speciálního materiálu. Ve formě zůstane vždy jen vrstva, která je všude stejně tlustá. Po zaschnutí čokolády se vyjme daný tvar z formy, upraví se hrany po spojích a je hotovo. Dají se vyrobit i formy na přání, ale pořádně by se vám to prodražilo..jedna taková čokoládová postavička by vás stála až několik tisíc korun, kvůli náročnosti materiálu formy.
Další ukázkou byla výroba pralinek. Jako první se do formy nalije čokoláda, ze které se vytřepou bublinky a následně se všechna čokoláda vylije zpět do míchadla. Formy jsou vyráběny tak, aby v nich zůstalo pouze tolik čokolády, aby vytvořila tenkou krustu. U pralinek totiž není důležitá chuť čokolády, ale náplně. Když byla krusta zaschlá, naplnila se, v našem případě, lískooříškovou náplní. Po vytřesení bublinek a sklepání se opět forma zalila čokoládou. Pak už zbývalo jen počkat, než čokoláda zaschne. Všechny fotografie zde.
0 komentářů