29. den - práce, domácí hádka, noční Spinnaker
18:31
6. července 2015
Dnes jsem v práci téměř celý den dávkovala léky, takže mi to rychlo uteklo a já jsem s dobrým pocitem odcházela domů. Z domu byly už odstěhované bulharské učitelky. Jelikož jsem byla dost unavená, odpočívala jsem v posteli až jsem usnula. Ze spánku mě probudila hodně velká hádka Carla a Rosie, kdy Carl dupal, kopal, mlátil dveřmi, křičel a já jsem měla strach, že mi spadne strop na hlavu. Jejich hádka nabrala větší grády, když se Carl snažil napadnout Rosie a přitom si rozbil notebook. Takže Carl je teď bez telefonu a bez notebooku, který je na 2 půlky. Když se situace trochu uklidnila, za pár okamžiků byla hotová večeře. Carl se však k večeři nedostavil a když ho Rosie volala, vždy řekl minutku, protože byl zaneprázdněn chatováním na telefonu Rosie. Carl nakonec k večeři přišel, to já už jsem dojídala. Měla jsem co dělat, abych se udržela. Nejen, že opět jedl rukama, ale šíleně mlaskal a vydával hrozné zvuky. Naštěstí za 3 minuty odešel od stolu že už v jídle pokračovat nebude. I tyto 3 minuty byly pro mě jako věčnost. Po večeři jsem od Rosie přijala dezert ve formě jahod se zmrzlinou.
Po dezertu jsem se přesunula do pokoje a dávala jsem do složek fotky pro paní učitelku do České republiky a vytvářela jsem prezentaci. Počkala jsem, až se setmí a vyrazila jsem za svým plánem. V plánu jsem měla vyfotit si Spinnaker tower po tmě, protože je hezky osvícený. Když jsem vycházela z domu, bylo šero, ale jakmile jsem došla na zastávku, už byla tma. Myslela jsem, že ve městě nebude ani noha, ale po příjezdu na Hard a následně po příchodu ke Spinnakeru jsem se divila. Většina lidí využívala hlavně večerního promítání kina a spousta lidí byla také v restauracích a barech. Po tom, co jsem se prošla podél přístavu, ať mám fotografie z různých míst a po tom, co jsem si obešla celý Spinnaker jsem se vydala zpět na zastávku, ze které mi před 3mi minutami ujel autobus. Tak jsem si půl hodinu počkala na další a poté jsem úspěšně dojela domů.
0 komentářů