20. den - D-Day muzeum, Spinnaker tower, nákupy
18:18
27. červen 2015
Dnes jsem si mohla přispat, ale i tak jsem se vzbudila před budíkem. Měla jsem naplánováno, že pojedu autobusem 10:07. Když jsem přišla na zastávku, v jízdním řádu žádný takový autobus nebyl. Napsaný byl pouze 10:02, takže jsem usoudila, že změnili jízdní řády. Jelikož na zastávku chodím většinou s předstihem, počkala jsem na autobus, který jel 10:02. Autobus mě dovezl na South Parade Pier, odkud jsem se prošla po promenádě k D-Day muzeu. U D-Day muzea jsem půl hodiny počkala, než přišla Lada. Zdenda měl kvůli ucpanému městu zpoždění. Na půlhodinové zpoždění italek to však nemělo. Dnešní den byl vstup do D-Day muzea zadarmo. V muzeu jsme viděli vyšívané plátna s válečnými motivy, krátký film o D-Day a o druhé světové válce, dále jsme viděli modely lodí, aut, vojenské vybavení a spoustu dalšího. Zajímavostí bylo, že přímo v D-Day muzeu seděli 3 veteráni, někteří s velmi škaredými jizvami po zranění. Z muzea jsme se vydali procházkou ke Spinnaker toweru.
K Spinnaker toweru jsme dorazili se 40ti minutovým předstihem. Byli jsme celkem zděšeni, když jsme uviděli, že se Spinnaker již začal barvit na modro. V našich rodinách jsme se dozvěděli, že se někdy má Spinnaker natírat, ale že to bude tak brzo, to jsme opravdu nečekali. Po 40ti minutách sezení na přeplněné promenádě jsme se přesunuli ke vstupu. Po chvíli nám Gayani zavolala, že bude mít 30ti minutové zpoždění. Třicet minut uteklo jako voda a Gayani nám už kupovala lístky. Po obdržení razítka jsme se dostali k výtahu. Ve výtahu byla spousta lidí a to mi vůbec nedělalo dobře a ještě horší to bylo, když jsme se rozjeli a já jsem myslela, že mi prasknou uši. Cesta na vrchol vyhlídky však netrvala dlouho a tak za pár okamžiků vše nepříjemné ustalo. Dnes nám přálo počasí a tak jsme měli opravdu skvělý výhled do dálky. Ze Spinnakeru jsme mohli pozorovat například závody plachetnic, projíždějící lodě, lidi jako mravence, naše domovy z dálky a spoustu dalšího. Velkou atrakcí je sklo, na které když se postavíte, tak pod sebou nemáte nic. Po sesbírání trochu odvahy jsme si každý vyzkoušel stát přes sto metrů nad zemí na průhledném skle. Na Spinnakeru čas utíkal rychle a tak jsme se ani nenadáli a už jsme tam byli hodinu a půl.
Po návštěvě Spinnaker toweru jsme vyrazili na Commercial road, kde jsme opět koupili nějaké další dárky pro své blízké. Opět jsem se nestačila divit, když jsem po celém obchodě viděla na zemi poházené oblečení a boty. Když si lidé něco vyzkouší a nesedí jim to, prostě to nechají ležet a jdou si po svých. Však on pak přijde zaměstnanec s velkým smetákem a všechno to smete někam do neznáma. Po tom, co jsme si navzájem poradili co by se hodilo a nehodilo, co je lepší a co zase méně, jsme se každý přemístil do svých domovů. Doma mě čekalo překvapení ve formě nového spolubydlícího. Jedná se o Francouze, který zde bude až do konce září. Po večeři jsem mu ukázala na mapě kde najde autobusové zastávky, jaké autobusy kam jedou a co se kde v Portsmouthu děje. Poté jsem šla do svého pokoje.
 |
| Spinnaker tower |
0 komentářů