24. den - práce, výběh, posilování

18:25

1. července 2015
Dnes jsem do práce šla s nedobrým pocitem. Nevěděla jsem, jestli mě Helen po příchodu pošle do jiné lékárny, nebo ne. Když jsem začala pracovat a nic neříkala, hodně jsem si oddychla. Včera jsem zapomněla zmínit jednu historku s paní ze Slovenska, která přišla do lékárny. Neuměla poskládat anglickou větu a říkala, že je ze Slovenska. Když jsem se ji znovu potom bokem zeptala, odkud je, anglicky jsem jí řekla, že jsem z České republiky. To jen máchla rukou a odešla. My jsme se této situaci akorát zasmály. Dnes se tato paní objevila znovu a jelikož dva druhy léků z jejího receptu nepřišly s objednávkou, musely jsme paní sdělit, ať se zastaví odpoledne, nebo zítra. Mishel mě zavolala a poprosila o pomoc. Tentokrát jsem to na paní ze Slovenska zkusila rovnou česky. Vyřídily jsme vše potřebné a potom jsem se jí v ústraní ptala, jak dlouho tady je a jestli se jí tu líbí. Její odpověď mě šokovala! "Bydlím tady 7 let a doma je doma, ale aspoň tady mají mladí práci", řekla. Sedm let v anglicky mluvící zemi a nic se nenaučit...hold, každý svého štěstí strůjce. Při odchodu z práce jsem čekala, co Helen řekne. Řekla, že se uvidíme zítra, takže zítra snad do jiné lékárny taky nepůjdu. Uvidíme...Po cestě z práce jsem obdržela sms, že meeting s Gayani se přesouvá na pátek.

Když jsem přišla domů ihned mi Rosie začala vyprávět příhodu, která se stala včera. Jejího syna napadli nějací kluci, od kterých schytal pár ran pěstí, z toho zakrvácený nos, poškodili mu nové boty a ukradli mu Iphone 6. Vyprávěla mi, že byli včera večer na policii a Carl tam byl i dnes a že se snaží přes ebay najít informace k tomu iphonu a nějak ho vyhledat (jak nemám tušení). Po aklimatizování na pokojovou teplotu jsem se vydala běhat. Dnes jsem si připsala na konto 4,5 km za 23 minut. I přes slabá čísla jsem se hodně zapotila, protože dnešní den bylo opravdu mega vedro. V práci musím mít černé oblečení a ještě k tomu je z uměliny, takže k pupínkům ze zdejší vody přibyly ještě potničky.

Po doběhu jsem trávila čas na notebooku a čekala na dřívější večeři. Dřívější měla být proto, že Rosie dnes vyrazila do divadla. Když zavolala, že je večeře hotová v kuchyni mě čekalo příjemné překvapení ve formě: naber si co chceš. Tak jsem si nabrala od každého trošku, s tím, že tuňák jsem vynechala úplně a za to jsem si nabrala kukuřice, kterou mám moc ráda. U stolu jsem seděla sama, protože nikdo jiný ještě nebyl doma.

Po večeři jsem se ještě vydala na místní dětské hřiště, kde jsem si trochu zacvičila. Po cvičení následovala pořádná sprcha. Po sprše jsem si volala s mamkou, přičemž nás rušily nadávky a hlasité hulákání Carla a jeho kamaráda. Bavili se například mlácením příborů do talířků. Něco na moje nervy opravdu. Snad se dnes v noci aspoň trochu vyspím, když Rosie není doma....

You Might Also Like

0 komentářů