Poznávací dovolená aneb 6 států za 5 dní
16:20
V pondělí 4. srpna 2014 se naše skupina 9ti lidí vydala na cestu. Kam přesně, to nikdo netušil. V plánu bylo podívat se na Slovensko a do Rakouska. Jelikož jsme se svých plánů nedrželi striktně, navštívili jsme další 4 státy.
Cesta na Slovensko byla plná dojmů, očekávání a kochání krásnou krajinou. Jako první jsme se jeli podívat do lázeňského města Piešťany. Sotva jsme zaparkovali auto, už jsme mohli vrýt první čárku do totemu zážitků. Jeden pán se snažil marně nastartovat auto, a tak mu naši kluci pomohli a auto úspěšně roztlačili. Po naplnění žaludků domácími řízky a svačinami jsme se vydali do města, kde jsme i přes ,,zahradní deštíček" prošli centrum, promenádu a lázeňský park plný zajímavých rostlin, krásných jezírek a leknínů. Nejvíce mě zaujal Most Zalůbených, na kterém bylo nespočet zámků různých druhů.
Po procházce města a nalezení zaparkovaných automobilů ( to byl trochu problém) jsme pokračovali v cestování. Další zastávka byla ve městě Senec, kde jsme navštívili známou, která uvařila kafe, ke kterému nám naservírovala sůl (svůj omyl napravila novou kávou a cukřenkou). Po vypití kávy jsme navštívili Seneckou hospůdku, kde si řidiči dali kofolu a neřidiči okusili slovenského piva. Konverzaci desíti lidí přehlušilo kvílení gum a náraz. Ti nejzvědavější se šli podívat co se stalo. Naštěstí nehodu kousek za kruhovým objezdem schytaly jen plechy. "Ubytování" na první noc jsme našli jen kousek od Sence ve Velkém Bielu, kde jsme si mohli zadarmo postavit stany na krásném plácku, zadarmo jsme se mohli koupat v čistém rybníku jen pár metrů od stanů a hodní lidé z kiosku Pohoda Pub nám zadarmo půjčovali klíč od toitoiky a také hlídali stany, když jsme jeli na výlet. Na tomto místě jsme zůstali dvě noci, protože zde bylo opravdu blaze. Hlad zahnaly konzervy s chlebem, nebo velká pizza ze Sence. Abychom neotáleli, jeli jsme se podívat na letiště do Bratislavy, kde jsme kromě vrtulníku a jednoho zaparkovaného letadla moc neviděli. Oba večery nám zpříjemňovali vtipy a historky ze života od slovenských občanů, dále pivo, vodní dýmka a dobrá nálada.
Třetí den ráno jsme sbalili stany a vydali se zase o kousek dál. Po cestě do Maďarska jsme (ještě na Slovensku) navštívili kamaráda z vojny jednoho člena naší posádky ve Velkém Mederu. Po vypití kávy ( tentokrát sladké na první pokus) jsme se šli podívat do termálních koupališť. Následovala dlouhá cesta do Budapešti. Centrum Budapešti jsme si první projeli autem, protože jsme hledali místo na zaparkovaní. Po zaparkování aut a malé svačině jsme se šli podívat na vyhlídku abychom viděli Budapešť hezky z výšky. Následně jsme se pěšky přes most vydali k Budapešťskému parlamentu, který chtěli vidět všichni ze všeho nejvíc. Od parlamentu jsme se prošli k bazilice Svatého Štěpána a odtud jsme mířili opět k autům. Ještě, že jsme tak učinili, protože sotva co jsme usedli do aut, začalo pršet a byla bouřka. Následovala další náročná a dlouhá cesta k Balatonu.
Finální verdikt byl, že si zajedeme do Chorvatska. Cesta byla opět dlouhá, ale za ten pocit to stálo. Ve čtvrtek ráno jsme se koupali v Balatonu a podvečer už v Chorvatsku v moři. Chorvatsko nám vrátilo úsměvy na tvářích, které nám Maďarsko vzalo. Lidé příjemní, domluva s nimi jednoduchá, krásná krajina, vůně moře, prostě paráda. Zastavili jsme se v campu Rača, kde jsme se koupali v chladném moři plném oblázků, a kde jsme také (za dvě piva) mohli spát pod širákem přímo u pláže. Noc půl metru nad mořem byla plná hvězd a výživného spánku. Hned ráno jsme vyrazili opět na cestu. Malou kolizi způsobilo nedorozumění mezi posádkou, a tak jsme cestovali hodinu úplně zbytečně. Nakonec jsme ještě v Chorvatsku zastavili u zátoky, která byla krásně teplá a průzračná. Poslední den, poslední možnost se vykoupat v moři. Nejnáročnější část dne a možná celé dovolené byla před námi...dostat se domů. Do Chorvatska jsme se dostali přes čtyři noci a zpět domů jsme se měli dostat za jeden den. Náročnou cestu nám zpříjemnilo krásné Slovinsko, kde mají nádhernou krajinu, kopce, stavení, vinné révy a pohodlné silnice. Průjezd Slovinskem byl opravdovým zážitkem.
Přes Slovinsko jsme se dostali do Rakouska a záměrně i do Vídně. Ve Vídni jsme navštívili letiště, které bylo oproti tomu Bratislavskému gigantické. Dokonce jsme viděli i něco víc, než halu plnou lidí. Díky 8mi patrovým parkovištím (do kterých jsme vystoupali) jsme viděli vzlétat letadla, což byl pro mě opravdu velký zážitek. Pěti denní dobrodružství zakončili radovánky v Prátru, kde bylo k vidění spousta atrakcí. Někteří si nenechali ujít výhled na Vídeň z vysokého řetízkového kolotoče, jiní pro uspokojení a vypuzení adrenalinu létali sto metrů vysoko, nebo jezdili na horské dráze pozpátku. Po vyblbnutí jsme nasedli do aut, a celí bolaví a otlačení jsme jeli přes Brno domů. Za 4 noci ( 5 dnů) jsme navštívili 6 států, nasbírali mnoho zkušeností, zažili pořádnou kopu dobrodružství a ujeli 1945 km. Všechny fotografie z dobrodružné dovolené zde.
0 komentářů