Exkurze - východní Čechy

16:17

Další středoškolská exkurze probíhala ve východních Čechách. První zastávka byla v Litomyšli, kde jsme zavítali do firmy Saint-Gobain Adfor (bývalý VERTEX). Zde nás uvítali pracovníci hodinovou prezentací, ve které jsme se dozvěděli o vzniku, výrobě, technologiích a produktech firmy. Firma Saint-Gobain Adfor se zabývá především výrobou skleněných vláken. Tento pojem mi nic neřekl, ale už během prezentace jsem si uvědomila, že skleněná vlákna jsou všude kolem nás. Ze skleněných vláken je například perlinka ( síťka, která se používá při omítání zdí ), dále sítě do oken proti hmyzu, sítě do betonu, které zlepší pevnost materiálu, tapety ze skleněných vláken, lepenky na spoje sádrokartonů a spousta dalších věcí. V prezentaci jsme byli obeznámeni s postupem a technologií výroby, poté jsme podstoupili bezpečnostní přednášku, vyfasovali potřebné oblečení a doplňky ( reflexní vesta, helma, ochranné brýle, špunty do uší) a hurá do výrobny.
Ve výrobně jsme postupovali krok po kroku dle výroby = začali jsme u pece, která taví sklo, které si firma přímo vyrábí ze směsi. Dále se do pece přidávají různé přísady pro lepší vlastnosti. Zde bylo hezky teploučko, až vedro. Následně jsme se přesunuli do místnosti, kde se vytvářeli pomocí strojů skleněná vlákna, která se lubrikovala a následně se navíjeli do smotků. Smotky se po navinutí suší 12 hodin v peci. Z usušených smotků se v hale tkalo . Z vláken se tkaly "provázky". Pro představu, jeden "provázek" tvoří až např.: 1200 skleněných vláken. Po pravdě řečeno mi při pozorování splétání šli oči kolem. V tkací hale jsme dále viděli tkaní perlinek všech velikostí a barev.

Jelikož jsme měli dobrého pana průvodce, zavedl nás i na oddělení recyklace, kde se z nepovedených smotků a různých odpadů vytvářel prášek, který se až ve 20% přidával zpět do pece. Recyklace probíhala následovně: nepovedené kusy se rozmixovali na malé kousky, dále se spalovaly v peci ( abychom z nich dostali organické přísady), která vypadala jako cementářská pec, akorát byla o dost menší. Materiál z pece putuje na další drcení a z toho získáváme výsledný prášek. Posledním prostorem, kam jsme se podívali byl sklad, kde končí všechen vyrobený materiál, a čeká na svého kupce.

Po návštěvě firmy Saint-Gobain Adfor jsme vyrazili do přírody. Přesněji do Lomu Matula. Co mi v paměti zůstalo je, že lom Matula těží žulu, které se všude kolem povalovalo obrovské množství. Čím hlouběji se těží, tím je žula méně kvalitní. Z tohoto důvodu se pracovníci snaží lom rozšiřovat do stran. K vidění bylo porcování obrovských kusů kamene pomocí lana, pily a také štípání pomocí klínů. V celém lomu byl velký nános prachu, takže i malý větřík dokázal udělat paseku. Přeřezat takový kámen není jen tak, trvá to několik hodin. Viděli jsme řezání i ve velké kádi, kde se kámen přeřezával v 5ti řezech najednou. Všechny druhy řezání a porcování doprovází chlazení vodou, protože vzniká obrovské tření. Hlavními produkty lomu Matula jsou náhrobní kameny a dlažební kostky.

Součástí exkurze byla i návštěva hřebčína ve Slatiňanech, návštěva v podniku Synthesia Pardubice (exkurze výroby kyseliny dusičné aj.), exkurze v PARAMO Pardubice, prohlídka hradu Kunětická hora a návštěva zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Všechny fotografie z putování po východních Čechách zde.


You Might Also Like

0 komentářů